Dulcecita a... Dóóóóóst divnej sen

11. července 2010 v 12:48 | Dulcecita
Panebože! Ježíšku na křížku! Zdál se mi tak divný sen (nebo spíš spousta snů), že vám ho sem musím napsat. Je to hrozně dlouhé, ani nepředpokládám, že to někdo bude číst, jen... Berte to jako dlouhatánskou povídku, kde se nevyjadřuji zrovna na knižní úrovni (a je pravdivá).

Byl první den ve škole. Jak je to možné? Nechápala jsem. Vždyť včera bylo 10.července a ještě jsem nebyla ve Španělsku, nemůže být září. Došlo mi, že je to všechno jen sen. Obyčejný sen. Začala jsem všem vykládat, že jsme pouze ve snu - v mém snu. Všichni se tvářili překvapeně a říkali věci typu: "Tak to je hustý!" apod. Chvíli jsem seděla vedle Davea (= David, spolužák ze třídy) a klábosila s ním o všem možném. Píp píp.
Zazvonil mámin mobil. Chvíli jsem se z toho snu oklepávala, ještě nikdy se mi nestalo, že bych si uvědomila fakt, že jen sním. Chtěla jsem být zpátky.
Ocitla jsem se opět ve škole. Přišla za mnou učitelka, jejíž obličej si již nedokážu vybavit a vzala mě do svého kabinetu. Stála tam ještě jedna profesorka a moje bývalá spolužačka V. V. mi začala vykládat něco o déjavu apod. Prý mám schopnost vidět do budoucnosti (za to můžeš určitě ty a GoF, Emm :D). Nijak mě to nerozrušilo, vždyť je to jen sen. Ptala jsem se na spoustu nepodstatných věcí. Učitelky byly nejspíš čarodějnice, protože mi vmžiku změnily moje oblečení na šaty, vypadající jako z kabaretu 70. - 80. let (v tomhle se vážně nevyznám). Znáte to, takové ty úzké šaty se spoustou kamínků nebo třásněmi, boa a čelenka přes čelo. Vrátila jsem se zpět do třídy. Všichni mi říkali, že vypadám skvěle, mám krásné šaty atd. Jakoby se vůbec nedivili, že jsem se převlékla do jiného oblečení. Píp píp.
Páni. Tohle je vážně sen na pokračování! A můžu sama ovládat, co budu dělat... Proč jsem se tedy nešla podívat za Sterlingem (= jeden kluk od nás ze školy, na kterého z nepochopitelných důvodů nemůžu přestat myslet)? Tentokrát to udělám!
Skvěle, jsem zpět ve třídě. Je ale další rok, čili Sterlingova třída se nechází jinde, než minulý. Už už jsem si to vykračovala po chodbě, když vtom mě zastavil Dave (Bože!). O něčem mluvil, ale už si to nepamatuju. Snažila jsem se ho nějak zbavit. Povedlo se. Stála jsem před Sterlingovou třídou. Ale nebyla jsem sama. Postávali tam dva chlapečci z nižšího ročníku a nakukovali dovnitř (jeden z nich tam má bratra, tak asi proto). Suvérenně jsem se snažila protlačit do třídy. Píp píp.
Do háje! Tentokrát jsem opravdu vzhůru. Návrh svého močového měchýře (= jít na záchod) jsem razantně zamítla, to by mě probudilo. Co kdybych se do snu již nevrátila? Špatně se mi usínalo, sestra mi ležela na břiše (huh, proč je na mé posteli?) a měla jsem žízeň.
Stojím ve Sterlingově třídě, ale není tu ani živáček (why?). Se zklamaným výrazem se došourám zpátky k naší třídě. Od téhle chvíle začíná být celý sen mnohem zmatenější. Polovina naší třídy je normální, druhá polovina vypadá jako studio Disney. Byla tam spousta Disneyho hvězd, ale počkat- Nejsou to Disneyho hvězdy, jsou lidi od nás ze školy, kteří jsou jim podobní! Byl tam i Sterling (ano, proto mu tak říkáme, vypadá jako Sterling Knight). V tu chvíli jsem měla vizi (do budoucnosti, jak jsem už říkala), že přijde ředitel a všechny odtamtud vypakuje. Chtěla jsem tomu zabránit, a tak jsem klopýtala k "studiu". V tu chvíli se ze mě stala Demi Lovato (samozřejmě také falešná). Píp píp.
Tentokrát jsem byla vzhůru pouze na půl. Slyšela jsem pípání, avšak můj sen se přerušil jenom na sekundu. Jako bych padla do bezvědomí.
Ležím na zahradě (cože?). Tedy na školním trávníku (aha). Jak jsem se sem dostala? Těsně kolem mě proběhne veverka. Vypadá jako kreslená. Je šíleně roztomilá, a tak jí nastavím ruku, aby mi na ni vlezla (i když nepředpokládám, že to udělá). Opravdu na ni vyleze. Chvilku ji šimrám, hladím, hraji si s ní. Najednou to vypadá (ani nevím, jak jsem to zjistila), že se na mě chce vyčůrat, tudíž ji odhodím. Přestože jsem ji odhodila daleko a velikou silou, je naprosto v pořádku. Je přece kreslená.  Střih. Sedím na židli v jídelně, která vypadá přesně jako ve filmu Alvin a chipmunkové. Na stole se promenáduje TA veverka s červeným tričkem se žlutým nápisem A. Kolem ní se motají další dvě veverky v modrém a zeleném svetru. Dostala jsem šílený záchvat smíchu a sama sebe se ptala, jak se mi do snu dostal Alvin a veverky (:D). Píp píp.
Opět téměř nevnímám zvonění mobilu a spím dál.
Z jídelny se přesouvám do třídy. Stále je první den, ale mí spolužáci již mají jiné oblečení a učíme se. Měla jsem vizi, že mě zkouší profesorka zeměpisu a já skoro nic nevím. Otevřela jsem si tedy sešit a učila se. Začne hodina a profesorka mě opravdu vyvolá. Jenže po mně nechce zeměpis, ale biologii z minulého roku! Nervózně ze sebe soukám všechno, co si pamatuji. Když něco nevím, odpovídá za mě ona (pozn.: Nechápu, jak je možné, že učitelka vykládala i věci, které nevím. Když je to můj sen, ty slova jsem jí do hlavy přece vkládala já a to znamená, že jsem tedy všechny ty biologické termíny musela znát!). V tu chvíli mi dojde, že moje známky ve snu nijak neovlivní ty skutečné. I kdyby - já mám ještě prázdniny. Řekla jsem, že to neumím a posadila jsem se do lavice. Píp píp.
Je deset hodin ráno, spát už se mi nechce, proto se jen válím v posteli. Sestra je stále vedle mě a máma také. Zjistila jsem, že nejsem ve svém pokoji, ale v mámině ložnici (eh?). Zeptala jsem se tedy mámy, kde je otec a proč ležím na její posteli. Její odpověď byla stručná, jednoduchá a přesná: Nemám tucha.
Jen pro upřesnění: Táta byl v kuchyni a vyjídal ledničku, my jsme se do postele asi dostaly během noci (nejspíš jsme náměsíčné).

Pokud jste dočetli až sem, jste vážně borci. Když si celý článek pročítám, zjišťuji, že to vypadá jako šílená pohádka, kterou jsem si vymyslela. Nevím, jak to říct, ale... JE TO PRAVDA, VÁŽNĚ!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Graphic [Lady] Graphic [Lady] | Web | 11. července 2010 v 18:50 | Reagovat

máš to tu dokonalý

2 Dulcecita Dulcecita | Web | 11. července 2010 v 19:24 | Reagovat

[1]: Díky :)

3 Sarush Sarush | Web | 11. července 2010 v 19:33 | Reagovat

Asi sem borec páč sem to dočetla až dokonce :D taky se mi zdávaj divný sny někdy mi přijdou až šílený :D

4 Janča Janča | Web | 11. července 2010 v 19:36 | Reagovat

Hezký blog....ten komentář byl na mě :( ?

5 Janča Janča | Web | 11. července 2010 v 19:44 | Reagovat

[4]: Juj, asi vím proč, že se to ukazuje v téma týdne, ale vůbec nevím, jak se mi to povedlo :-D

6 becky becky | Web | 11. července 2010 v 21:41 | Reagovat

fakt čudné nikdy sa mi nič podobné nesnívalo :] možno dnes sa inšpirujem:D

7 *Emmgirl* *Emmgirl* | E-mail | Web | 11. července 2010 v 22:29 | Reagovat

Páni, já na Tebe mám nějaký špatný vliv, co se týče snů. :D:D
Vidění budoucnosti z GoF.. :D:D Tak to se mi ještě nestalo, ani v jednom snu. A to to píšu! :D:D

Nechtěla by jsi mi napsat nějakou vhodnou zápletku, když tak dobře fantazíruješ? :D :-))

8 becky becky | Web | 12. července 2010 v 11:46 | Reagovat

hej viem ako to myslíš :]

9 becky becky | Web | 12. července 2010 v 11:48 | Reagovat

máma hovori že je to len velka diera v uchu, jej sa to nepáči, iný pierc by možno dovolila :]

10 swey swey | Web | 12. července 2010 v 12:40 | Reagovat

pekne napsaný

11 Daysy Daysy | E-mail | Web | 6. března 2011 v 17:13 | Reagovat

taky mívám někdy podobné sny, hih x)) jinak, popisuješ to tak zvláštně, že mě to fakt bavilo x))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama