Červen 2010

Jestli se neunudím k smrti, tak se unudím k smrti

30. června 2010 v 12:38 | Dulcecita
Už vám někdy nějaký člověk řekl, že se netěší na prázdniny? Ne? Tak budu první.
Vůbec nevím, co budu dělat. Na vysvědčení jsem měla jedničky a dvojky, což považuju za úspěch (sakra, vždyť jsem v tercii!). A vy?
Nutně potřebuju koupák. Jakýkoliv. V Brně je jich dostatečně. Nebo bych mohla jet do Vyškova, prý je tam aquapark.
Domluvily jsme se s holkama, že si o prázdninách určitě dáme vědět a někam spolu zajdeme. Třeba právě na to koupaliště. Haha. Jako bychom každá neměly vlastní program, vždyť všichni někam jedeme.
Už dneska nevím, co budu dělat. Chytla mě zvláštní melancholická nálada, která s sebou stáhla i maličké nadšení z prázdnin. Jenže to mi ve výběru nějaké interesantní činnosti nepomůže.
Příští rok už "Sterlinga" (ne Knighta, jednoho kluka od nás ze školy, takhle ho s holkama přezdíváme) určitě nějak upozorním na to, že existuju, aniž bych ztropila nějaký šílený trapas. Určitě. Naposledy, když si mě všimnul, to nebylo zrovna žádané. Jak jsem měla vědět, že celý zbytek školy mu říká: Zajíček/Zajda/Zajíc/whatever?
Jdu se přejíst hranolkami a je mi jedno, že přiberu. Já neustále přibírám. Můžu jíst střídmě, přejídat se nebo vůbec nejíst a efekt to má pořád stejný - "Sakra, to jsem zase přibrala kilo?" Už je mi to jedno.

Happy holidays
Dulcecita

EDIT: Už jsem ze zoufalství udělala i nový design, vidíte to? Není to kdovíjaký grafický zázrak, ale mně se líbí. Myslím, že tu tenhle lay chvíli zůstane, získal si mě.

"Panebože, zaspala jsem! Aha, jsou prázdniny..."

29. června 2010 v 19:27 | Dulcecita

↑ Nalezeno u Cherry, zamilováno. ↑

Tenhle rok byl teda řádně na hlavu. Vůbec nevím, jak se to stalo, ale už je konec. Zase prázdniny (oh my Buddha!)... Nemůžu si pomoct, ale jedinné, co mám na prázdninách ráda, je to, že nejsou žádné testy a můžu spát do kolika hodin chci. Jinak nic. Super, jedu do zahraničí (letos třeba do Španělska a Řecka), ale jakmile se vrátím, už nemám co dělat. Všichni jsou někde v pr... háji na nějakých skautíkovských akcích nebo u moře.
Našla by se ještě jedna věc, co je na prázdninách dobrá - výprodeje! Jenže v ČR moc dobrý výběr není a slevy nestojí za nic. Zkuste si takové výprodeje v Portugalsku, to aspoň stojí za to.
Letos jsem nastoupila na nový gympl. Samozřejmě o prázdninách před nástupem jsem byla pořádně vyklepaná a na žádnej gympl jsem nechtěla. Teď si nedokážu představit, že bych to neudělala. Potkala jsem tam víc skvělých lidí, než jsem si mohla vysnít. Za tenhle školní rok jsem se nasmála víc, než za celý můj zbytek života. Jestli smích prodlužuje život - jsem nesmrtelná.
A teď to zase na čas končí.
Pak uteče další rok. Spousta lidí zase odejde. Má tohle vůbec cenu? Staří přátelé odchází, noví přichází. Jenže kolikrát to takhle ještě proběhne? Je to nekonečný koloběh.
Tak jo, už mi z toho asi šibe.
Matka mi právě vynadala za to, že jsem zničila její boty (měla jsem je na sobě před třemi týdny).
Znervózňuje mě, že si celý dva měsíce nebudu moct stěžovat na spoustu učení (i když se nikdy ze zásady neučím).
Jsem zvědává, jestli mi fyzikář dá dvojku nebo trojku na vysvědčení. V minulým pololetí jsem měla vysvědčení dost... zvláštní (ale berte to tak, že na základce jsem měla samé jedničky). Teď bych mohla mít jen jedničky a dvojky. Řekl ať se nechám překvapit. Nechť tento idiot chcípne!
Potřebuju spát. Už jsem prospala čtyři hodiny odpoledne a... já mám snad mononukleózu. Ta únava je hrozná.
Ať se snažím, jak se snažím, pořád musím myslet na školu. Zmínila jsem se, že jsme druzí ve florbalu? (Což je skvělý, jelikož minulé pololetí jsme byli poslední. :D)

Don't trifle away your time, baby.
Dulcecita

Kdybych byla vlk, všechny vás - hloupé ovce, sežeru

26. června 2010 v 14:11 | Dulcecita
Dnes jsem se fakt nasmála. Zjistila jsem, že lidi berou moje články vážně, chápete to? Já ne :D

Cítím se divně. Prázdně. Jako by mi život protíkal mezi prsty a já nic nedokázala udělat. Nedělám nic smysluplného, vůbec nic. Prostě jen zírám na monitor, televizi, do knížky, whatever. NUDA.
Končí školní rok, který podle mých vnitřních hodin netrval dýl, než dva měsíce.
Ve škole už se nic neděje. Jen do mě paří slunko na fotbalových zápasech s němčourama a v pondělí se určitě udusím v hale při florbale.
Už jsem se zmiňovala, že jedu do Španělska? Ne? Tak teď už jo. Těším se. (Myslím.) Ve Španělsku je móda o krok napřed, co je tohle léto módní tam, bude příští rok in (čtěte ohrané) tady v ČR. Nikdy jsem si nevšímala toho, jak jsme, co se módy týče, zaostalí.
Nenávidím ponožky v sandálech, i když je to trend tohoto roku. Když vidím stylově oblečenou holku, která se pokouší být trendy a cool v ponožkách a sandálech, je mi na blití.
Proč vlastně lidi vymýšlí trendy? Nebylo by lepší, kdyby byl každý originální? Promiňte, ale když někdo řekne, že originalita je o tom, pojmout trendy po svém, je to k smíchu. Stejně pořád budete vypadat jako stádo ovcí, ať už chcete, nebo ne.
Radši se budu dívat na nevkusné modely, než na free-cool-in uniformy teenagerů.
Je horko. Nesnáším léto. Nelíbí se mi, že se nemůžu oblékat podle svého. Nebo lépe řečeno - nemůžu nosit saka, bundičky, punčocháče atp. Tfuj.
Melu páté přes deváté, ale už je mi líp. Nepíšu tyhle články přece pro někoho, ale pro sebe, right?
Všechny vás nenávidím, really. Všechny vás, co nemáte svůj názor, ignorujete, jaké máte štěstí a jste věčně nespokojení. Jděte se zahrabat.

Be careful, guys
Dulcecita